Howrse-moje prezentace

12. dubna 2012 v 20:27 | Mozek11
 

Howrse

12. dubna 2012 v 20:20 | Mozek11

Běluha mořská

15. října 2011 v 17:48 | Delfa35
Latinsky : Delphinapterus leucas
Anglicky : Beluga Whale
Popsal : Pallas, 1776
Délka : 4 - 5 metrů v extrémních případech i 6 m.
Výskyt : Pobřežní vody arktických oceánů. Vyskytují se v okolí plovoucích ker. Shromažďují se a pronikaní hluboko do řek ústících do Severního ledového oceánu.
↓↓↓
Potrava : Sépie a sledi, dobře vyvinutý sonar umožňuje cítit potravu i na velkou vzdálenost.
Hmotnost : Okolo 1200 kg.
Popis : Běluhy plavou velice pomalu 10km/h. Na rozdíl od jiných kytovců se nepotápějí do velkých hloubek ale spíše do mělčin. Až na oči je běluha celá bílá. Mláďata jsou ovšem spíše šedivá. Prsní ploutve jsou velké a pomáhají v pohybu. Na prsní ploutve ihned navazuje náznak krku. Další výjimkou je, že běluhy nemají hřbetní výklenek. Občas se projeví jako malý hrbolek na středu. V jedné čelistmi je 8 - 10 zubů. Zuby jsou přibližně 6 cm silné. Samci jsou obvykle větší než samice. Je barvoslepá. Běluha má dokonalou echolokaci pro orientaci v kalných vodách. Slyší-li člověk zvuk nejvýše o 20 kHz, pak běluha slyší ultrazvuk o 200 kHz. Běluha dovede vydávat zvuky, které se skládají z cvakání (12 - 15 kHz), hvízdání (3,45 - 9 kHz), trylkování (4 kHz), troubení (13 kHz), klapání čelistmi a zpěv (1,28 - 12 kHz). Jako akustické zrcadlo slouží běluhám zvláštní útvar tzv. meloun.
Rozmnožování : Březost trvá cca jeden rok. Mláďata jsou kojena u matky po dobu 6 měsíců. Ve 4 - 5 roce běluhy dospívají. Běluha mořská žije zhruba 20 let. Mláďata jsou šedá, svou typickou barvu získá vají až ve čtyřech letech.
Běluhy a rybáři: Běluhy žijí ve skupinkách , které mají 5-10, někdy30 a výjimečně i kolem 100 jedinců. Osamělou běluhu lze v moři spatřit jen velmi zřídka. Pro rybáře není tento kytovec nijak zajímavý, ale pro Eskymáky(domorodé obyvatele Grónska) představuje významný zdroj obživy. Pojídají jejich maso, tuk a dokonce i kůži. Na běluhách je velice zajímavé, že si dokáží zapamatovat místo, kde se setkaly s rybáři, místa kde uvízly v sítích a těmto oblastem se pak zdaleka vyhýbají.
 


Žralok písečný

7. října 2011 v 17:20 | Delfa35

Česky :

Žralok písečný

Latinsky :

Carcharias taurus

Anglick:

Sand tiger shark

Další názvy

Žralok skvrnitý, žralok tygří

Popsal :

Rafinesque, 1810

Délka :

Maximálně 3,5 m.

Výskyt :

Žralok písečný obývá všechna teplá, zvláště subtropická moře. Nejrozšířenější je ve východním Atlantiku od Maroka po jižní Afriku. Také Středozemní moře. Jak už jméno napovídá, zdržuje se tento žralok nejčastěji nad písčitým dnem v hloubce okolo 70 m, maximálně v hloubce 200 m.
Žralok písečný, Carcharias taurus, Sand tiger shark - http://www.austmus.gov.au/fishes/students/focus/images/ctauresa2.jpg



Nejjedovatější medúza-čtyřhranka

30. září 2011 v 17:12 | Delfa35
Medůzám čtyřhrankám se také říká "mořské vosy"- jsou občas považovány za nejjedovatějšího živočicha na světě.
Jejich chapadla jsou pokryta miliony žahavých buněk, které obsahují kardiotoxický jed. Jed působí
člověku nesnesitelné bolesti, nekdy až smrt...
Pláže na severu Austrálie jsou kvůli tomu každoročně v sezóně uzavřené.


Populace a lov vorvaňů

24. září 2011 v 19:48 | Delfa35

Celkové množství vorvaňů na celém světě není známé. Hrubé odhady, založené na průzkumech malých oblastí a extrapolaci výsledků na všechny oceány světa, se pohybují od 200 000 do 2 000 000 jedinců. Přestože jsou vorvani loveni po několik století kvůli masu, oleji (užívanému jako mazadlo ve strojírenství) a spermacetu (užívanému ve svíčkách), konzervativní pohled na vorvaně je optimističtější, než u mnoha jiných velryb. S výjimkou příbřežního rybolovu malých rozměrů v Indonésii jsou vorvani chráněni prakticky celosvětově. Rybáři neloví hlubokomořské tvory, kteří jsou potravou vorvaňů a hluboké moře je pravděpodobně mnohem odolnější k znečištění než vrstvy u hladiny.

Zotavení z dlouhých velrybářských let je přesto pomalý proces, přinejmenším v Jižním pacifiku, kde je množství samců schopných rozmnožování příliš malé.

Fotky běluh

22. září 2011 v 19:50 | Delfa35

Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek

Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek

Vorvaň obrovský

20. září 2011 v 19:47 | Delfa35
Vorvaň, též vorvaň obrovský, tuponosý nebo tupočelý (Physeter catodon, macrocephalus, orthodon nebo australasianus) je největší z ozubených velryb a věří se, že jde o vůbec největší ozubené zvíře na světě, jaké kdy žilo - největší doložený jedinec pravděpodobně dosahoval až 28 metrů délky a váhy 150 tun. Anglický název Sperm Whale souvisí s mléčně bílou substancí spermacet nacházející se v její hlavě a původně zaměněnou se spermatem. Obrovská hlava vorvaně, jeho charakteristický tvar a v neposlední řadě ústřední role v románu Hermana Melvilla Bílá velryba‎, vedla mnoho lidí k tomu, že jej líčili jako archetyp velryby. Částečně díky Melvillovi je vorvaň obecně spojován s napůl mýtickým Leviatanem z biblických příběhů.

Sviňucha obecná

17. září 2011 v 19:47 | Delfa35
Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) je šedobílý savec z řádu kytovců, které se po většinu života zdržuje poblíž pobřeží nebo v mělkých vodách. Někdy vyplouvá do ústí řek a do přístavů. Přestože sviňuchy obývají rozlehlý areál, málokdy je spatříte, protože nad vodu vyskakují jen vzácně. Sviňuchy dosahují délky až 1,9 m. Rozšíření: Severní vody celého světa. Jeden druh tohoto savce má po celém světě méně než 500 jedinců. Je velmi podobná delfínům a chová se tak, ale je méně chytrá. Spolu s delfínem skákavým, kulohlavcem černým a kulohlavcem Sieboldovým je lovena obyvateli Faerských ostrovů při tradičním lovu grindadráp.

Kladivouni

15. září 2011 v 19:52 | Delfa35
REVOLUCE? Žraločice se dokáží už rozmnožovat bez pohlavního styku

Plískavice běloboká

14. září 2011 v 19:45 | Delfa35
Česky : Plískavice běloboká
Latinsky : Lagenorhynchus acutus
Délka : 1,9 až 3 m
Hmotnost : 300 kg
Potrava : Kytovec se převážně živý sledi a treskami, nepohrdne ovšem žádnou rybou, jenž se vyskytuje v tamních pobřežních vodách.
Výskyt : Plískavice běloboká se vyskytuje v severním atlantickém oceánu včetně vod kolem Grónska a Špicberků. Nejčastěji tohoto kytovce najdeme v okolí norských vod.
Popis : Kytovec vzhledově připomíná delfína ovšem jisté rozdílnosti při bližsím prozkoumání najdeme. Na zadní části hřbetu má Plískavice běloboká značně viditelné hrboly. Hlavu má zbarvenou do tmavě modré téměř černé, horní čelist značně přesahuje dolní. V každé polovině čelisti je 30 - 40 zubů. Podél boku Plískavice se táhne dlouhá bíla skvrna, výborně tak kontrastuje ostatním částem těla, které jsou v odstínech modré. Od očí se táhne úzký tmavý pás k prsním ploutvým. Lagenorhynchus acutus čím je starší tím se utužují některé barvy a jsou pak o něco málo tmavší, než při narození.

Plískavice běloboká se rozmnožuje v létě, kdy táhne s ostatními na jih. Doba březosti trvá 10 měsíců. Po narození mláděte je mládě kojeno po dobu jednoho roku.

Třídy medúz

10. září 2011 v 19:38 | Delfa35

Čtyřhranky
Jed některých druhů může být smrtelně nebezpečný i pro člověka.
Vyskytují se v tropických oblastech, nejčastěji v Indickém oceánu nebo v západní části Pacifiku.
Dosahují velikosti 15-25 cm na výšku a bývají nevýrazně zbarvené. V průřezu jsou medúzy téměř čtyřhranné, což jim dalo latinský i český název. Z každého ze čtyř rohů vystupují z plátků chapadla. Dále mívají smyslové (zrakové a rovnovážné) orgány - rhopalia. Její "štípnutí" je schopno člověka usmrtit do 3 minut.
Medúzovci
Tělo je tvořeno z 97% vodou.
Zvon má dvě části - spodní, vydutou stranu, na které se nachází chapadla a pohlavní orgány a svrchní, vypouklou stranu.

Stručně o medúzách

9. září 2011 v 19:38 | Delfa35
Žijí v teplých tropických mořích a jsouto jedni z nejčarovnějších živočichů. Patří do skupiny
žahavců (patří sem i korály a polypovci).
Mají různý tvar, nejen zvonovité, ale i zploštělé (nahoře jen mírně vypuklé a dole jen málo vyduté). Ústa jsou umístěna v spodní části. Trávicí dutina se skládá z láčky a paprsčitě umístěných kanálků, které směřují ven. Na okraji disku jsou smyslové orgány a chapadla.
Největší medúza je medúza vlasatá žijící v severním Atlantiku. Měří v průměru až 2 metry a její ramena
mohou dorůst do délky 37 metrů.

Bláznivé kosatky

7. září 2011 v 19:35 | Delfa35


kosatky_tasrap.jpg
kosatky2_tasrap.jpg
Kosatka dravá
Kosatku dravou(Orcinus orca) můžete znát také pod názvem velryba zabiják a představuje největšího zástupce delfínovitých. Mezi její potravu patří většina mořských živočichů, a to různé ryby, želvy, ptáci, tuleni, kytovci a žraloci. Její druhý název velryba zabiják pochází z minulosti, kdy pro lidi kosatka představovala nebezpečného mořského savce. Dnes je však známo, že kosatka nepatří ani mezi velryby, ani mezi pro člověka nebezpečné živočichy.
Barva hřbetu kosatky je černá, hruď a boky má naopak bílé. Pro kosatku je charakteristická bílá skvrna nad očima a mezi nimi. Na těžkém a podsaditém těle se nachází velká hřbetní ploutev, jejíž výška dosahuje 1,8 m. Délka těla u samců bývá až devět metrů a jejich hmotnost dosahuje až desíti tun. Avšak samice jsou menší a jejich délka bývá zpravidla do osmi a půl metru a jejich váha se pohybuje kolem pěti tun. Hmotnost mláďat po narození je 180 kg a dlouhá jsou asi 2,4 metrů.
Kosatka dravá
Kosatku dravou(Orcinus orca) můžete znát také pod názvem velryba zabiják a představuje největšího zástupce delfínovitých. Mezi její potravu patří většina mořských živočichů, a to různé ryby, želvy, ptáci, tuleni, kytovci a žraloci. Její druhý název velryba zabiják pochází z minulosti, kdy pro lidi kosatka představovala nebezpečného mořského savce. Dnes je však známo, že kosatka nepatří ani mezi velryby, ani mezi pro člověka nebezpečné živočichy.
Barva hřbetu kosatky je černá, hruď a boky má naopak bílé. Pro kosatku je charakteristická bílá skvrna nad očima a mezi nimi. Na těžkém a podsaditém těle se nachází velká hřbetní ploutev, jejíž výška dosahuje 1,8 m. Délka těla u samců bývá až devět metrů a jejich hmotnost dosahuje až desíti tun. Avšak samice jsou menší a jejich délka bývá zpravidla do osmi a půl metru a jejich váha se pohybuje kolem pěti tun. Hmotnost mláďat po narození je 180 kg a dlouhá jsou asi 2,4 metrů.

Několik bodů o delfínech

5. září 2011 v 19:24 | Delfa35
  • Delfíni mohou žrát v hloubce dvou metrů a zůstat pod vodou po dobu 15 minut.
  • Delfíny loví žraloci a kosatky dravé.
  • Delfíni se dorozumívají zvuky o frekvenci 0,25 kHz až po ultrazvuky v rozsahu 80 až 220 kHz.
  • Ve spánku lehají samice na hladinu vody a mají dýchací otvor nad vodou, samci spí přímo pod hladinou a čas od času se reflexivně vynořují, aby se nadechli vzduchu.
  • Delfíni vyskakují nad vodu a přitom zjišťují, zda neuvidí lovící mořské ptáky, kteří by je dovedli k hejnu ryb.
  • Známý "úsměv" delfína odhaluje v tlamě 20 až 26 párů malých, stejně velkých zubů. Zuby jsou trvalé a neobnovují se.

Obávaní žraloci

29. srpna 2011 v 16:25 | Delfa35


Kosatky jsou krásné 2

27. srpna 2011 v 16:22 | Delfa35
Mají hlasitost 125 decibelů, tedy jako hlas trubky z bezprostřední blízkosti, a jsou slyšet na vzdálenost deseti kilometrů. Trvají většinou jen dvě sekundy a jsou složeny z tisíců velmi krátkých impulzů. Příbuzné rodiny mají stejný repertoár zvuků, obsahující podle jednotlivých skupin až sedmnáct základních "hlásek". Jejich skladba není vrozená, ale předává se v jednotlivých rodinách. Jazyk příchozích se od domácích liší nejméně tak jako dva různé jazyky. V zajetí kosatky mlčí.
Kosatky kočovné mají malé morfologické rozdíly - jejich ploutve jsou zašpičatělé. Tyto kosatky se pohybují v menších skupinách o dvou až třech členech. Jejich pohyb a výskyt je proměnlivý. Loví mořské savce a jejich plavba za potravou je delší. Při útoku používají momentu překvapení a to buď jednotlivě nebo v malých skupinách. O lovenou potravu se dělí. Jsou primitivnější, s minimálními komunikačními schopnostmi. Jejich společenská a rodinná struktura téměř neexistuje. Jejich největší koncetrace je v severní části Tichého oceánu, mezi USA a Kanadou.
A zase pár obrázků=))

Další články


Kam dál