Červenec 2011

Velryba jižní

24. července 2011 v 14:35 | Delfa35
Velryba jižní (Eubalaena australis) je kytovec dorůstající 15 metrů a vážící okolo 100 tun. Nemá hřbetní ploutev. Po smrti vydrží jeho tělo určitou dobu nad hladinou. Jeho hlava je porostlá parazitujícími korýši podle kterých jsou vědci schopni rozlišit jednotlivé jedince.


Soubor:Southern right whale6.jpg

Žahavci

23. července 2011 v 14:31 | Delfa35
Žahavci (Cnidaria) jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů po 2 m. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z ektodermu (epidermis) a entodermu (gastrodermis). Rosolovitá vrstva ležící mezi nimi je označována jako mezoglea. V mezoglee se mohou vyskytovat i buňky. Jedním z významných společných znaků jsou žahavé buňky několika typů (cnidocyty). Žahavci dokonce mají i jednoduchou nervovou soustavu a mnozí se dovedou pohybovat pomocí buněk, které fungují jako primitivní svaly. Mají slepou trávicí dutinu (láčku), která může být i velmi členitá.
Jsou převážně dravci. Potravou žahavců je plankton a nekton, výjimečně je prokázána i filtrace fytoplanktonu. Velcí medúzovci a korálnatci jsou schopni ulovit i větší kořist, např. i ryby. U korálnatců a některých medúzovců je vyvinuta symbióza s jednobuněčnými řasami (zooxantelami). K lovu využívané toxiny produkované žahavými buňkami mohou citelně poranit, případně usmrtit i člověka.


Soubor:Sea nettles.jpg

Běluha severní

22. července 2011 v 14:30

Popis

Pro běluhy severní je charakteristické jejich bílé zbarvení, podle kterého byly pojmenovány. Jejich průměrná délka se pohybuje kolem 4,5 metru, někteří jedinci však mohou dorůst až 6 metrů a váží 1 200 kg. Mláďata jsou světle šedá a bílou barvu získají po dosažení pohlavní zralosti ve čtyřech letech.


Způsob života

Žijí v malých skupinách, nejčastěji to bývají stádečka složená ze samice a několika mláďat různého věku. Samci žijí zvlášť a k samici se připojují jen v době rozmnožování.
Běluhy se v kalných vodách a za dlouhých severských nocí orientují podobně jako netopýři echolokací ultrazvukovými vlnami. Běluhy slyší ultrazvuk do 200 kHz, zatímco člověk pouze do 20 kHz. Jako akustické zrcadlo slouží běluhám zvláštní útvar na hlavě, tzv. meloun.


Potrava

Běluhy jsou masožravci, kteří jako svou potravu sbírají mořské živočichy žijící u dna, převážně ryby, ale občas snědí i korýše a chobotnice.

Tohle jsem zkoušela udělat-nepovedlo se.

21. července 2011 v 11:11
Kdysy jsem se pokoušela vytvořit tento obrázek. Už ani nevím kde ho mám. Podívejte se alespoň na originál.



Medúzy pluící v moři

21. července 2011 v 11:09 | Delfa35

Plískavice tmavá

21. července 2011 v 9:29 | Delfa35

Délka Těla: 1,7 - 2,1 m
Hmotnost: 70 - 85 kg
Žije v Jižní Části Tichého a Atlantického Oceánu, Indický Oceán
Živí se Rybami
Není Ohrožený Druh


Základní druhy delfínů

9. července 2011 v 20:07 | Delfa35
Delfín skákavý
Vyskytuje se při pobřeží Atlanského oceánu, ve většině severní části Tichého oceánu a také v Rudém moři a indomalajské oblasti. Dožívá se až 50 let, měří až 3,6 m a dosahuje hmotnosti 15-200 kg. Pohlavní dospělosti dosahují v 8 letech. Většina kytovců se rodí ocasem napřed. To platí i u delfínu skákavých. Mládě je 1 m dlouhé a vypadá jako zmenšenina svých rodičů. Rodí se v mělkých vodách. Samci se většinou na výchově mlád'at nepodílejí. Mládě se rodí pod vodou. Ihned po narození jej matka vystrčí nad hladinu, aby se nadechlo. Jestliže by se mládě nadechnulo ve vodě ( což z instikutu neudělá ), do plic by se mu dostala voda a ono by zemřelo. Mládě pije asi 18 měsíců mateřské mléko. Obsahuje mnoho tuku a mládě rychle roste. Asi ve věku měsíců poprvé ochutnají rybu.
Delfín indočínský
Má na sobě jakýsi hrb. Mlád'atům začne růst až později. Tento tukový hrb je výrazný u zvířat, která žijí v západní Indonésii, ale zvířata, která obývají východní Indonesii nemají hrb vůbec...
Delfín skvrnitý
Tito delfíni jsou, jak už název napovídá skvrnitý, ale ne vždy a všichni, velikost a množství skvrn se mění v závislosti na místě výskytu a stáří. Mlád'ata se rodí bez skvrn, ale už v prvním roce života se na jejich těle začnou skvrny objevovat.
Plískavice pestrá
Její tělo je zbarvené černo-bíle. Mají na sobě různé fleky těchto dvou barev. Velmi jim to usnadňuje lov, protože z dálky vypadá hejno těchto delfínů jako malé rybky a nepozorovaně se tak mohou dostat do blízké vzdálenosti jiných ryb, které snadno uloví.
Plískavice peronova
Žije v chladných vodách jižní polokoule. Její hřbet tvoří plynulý oblouk od špičky čenichu až po ocasní ploutev. Hřbetní ploutev nemá, ale dokáže velmi rychle plavat.
Plískavice šedá
Tento delfín je zbarvený šedě, ale kůži má protkanou bílími čárami, které vypadají jako škrábance nebo rýhy. Tyto rýhy jsou obvykle způsobeny zuby jiných plískavic šedých. S přibývajícím věkem přibývá i rýh.
Delfínovec ganžský
Tento delfín žije v řekách. Tělo má zbarveno jednobarvně, protože by mu nějaká kresba byla k ničemu. Řeky, ve kterých žije jsou velmi znečištěné a její obyvatelé nedohlédnou navíce, než na několik centimetrů. V tomto prostředí se mu velice hodí echolokace.
Delfín obecný
Čelisti má prosloužené, přední končetiny jsnou zašpičatělé. Je rozšířen ve vodách celého světam vyjímnou severní oblasti. Měří 1,5 -2,5 m a víží od 80-100 kg. Samci jsou větší než samice,. Žije ve stádech, které čítají 1000 jedinců, ale vyskytují se i menší, 20 členná hejna. V době páření žijí samice společně, ale jakmile tato doba pomine, samci jsou mimo stádo. Loví ryby a hlavonožce. Dokáže vyvinout rychlost až 45 Km/h . Po roce březosti se rodí jedno mládě, ale vyjímnou nejsou ani 3 mlád'ata. Po půl roce poprvé okusí pevnou stravu, ale nadále saje mateřské mléko. Po narození jsou až 1 metr dluhá a váží 11-16 kg. Delfín obecný má na svém těle mnoho kreseb a barev. Podle odborníků neexstují dva stejně zbarvní jedinci.
Obrazek

Kosatka Willy

8. července 2011 v 19:59 | Delfa35
V pátek 12. prosince 2003 zemřel v norském zálivu Taknes nejslavnější delfín světa, kosatka Keikó. Celý svět dodnes dojímá příběh o přátelství chlapce a dravé kosatky. Snad každému se tají dech, když se Willy odvážným skokem vrhne přes skalní útes do volného moře. Na svobodu. Díky filmu se lidé začali zajímat o osud všech kosatek držených v zajetí. Ale skutečný příběh "Willyho" je možná ještě dojemnější. Je to příběh kosatky, která nakonec život na svobodě odmítla a dala přednost společenství lidí.
Příběh kosatky, která odmítla svobodu
V pátek 12. prosince 2003 zemřel v norském zálivu Taknes nejslavnější delfín světa, kosatka Keikó. Celý svět dodnes dojímá příběh o přátelství chlapce a dravé kosatky. Snad každému se tají dech, když se Willy odvážným skokem vrhne přes skalní útes do volného moře. Na svobodu. Díky filmu se lidé začali zajímat o osud všech kosatek držených v zajetí. Ale skutečný příběh "Willyho" je možná ještě dojemnější. Je to příběh kosatky, která nakonec život na svobodě odmítla a dala přednost společenství lidí.


Velryby v egyptském údolí smrti

7. července 2011 v 20:03 | Delfa35
Na jih od egyptského Kairo čili Káhiry moře není, ale bylo. Před milióny lety. A právě tady leží ve Fajjúmské oblasti, hluboko v rozpálené poušti u hory Guhannam údolí, které se jmenuje Wadi Zeuglodon, Valley of the whales neboli Údolí velryb. Název je typický, protože se tady nacházejí pozůstatky zkamenělých stromů, kosterních pozůstatků pravěkých mořských tvorů, které jsou staré víc jak 40 miliónů let, když pravěké moře Thetys ustoupilo pevnině.


udoli_velryb400