Září 2011

Nejjedovatější medúza-čtyřhranka

30. září 2011 v 17:12 | Delfa35
Medůzám čtyřhrankám se také říká "mořské vosy"- jsou občas považovány za nejjedovatějšího živočicha na světě.
Jejich chapadla jsou pokryta miliony žahavých buněk, které obsahují kardiotoxický jed. Jed působí
člověku nesnesitelné bolesti, nekdy až smrt...
Pláže na severu Austrálie jsou kvůli tomu každoročně v sezóně uzavřené.


Populace a lov vorvaňů

24. září 2011 v 19:48 | Delfa35

Celkové množství vorvaňů na celém světě není známé. Hrubé odhady, založené na průzkumech malých oblastí a extrapolaci výsledků na všechny oceány světa, se pohybují od 200 000 do 2 000 000 jedinců. Přestože jsou vorvani loveni po několik století kvůli masu, oleji (užívanému jako mazadlo ve strojírenství) a spermacetu (užívanému ve svíčkách), konzervativní pohled na vorvaně je optimističtější, než u mnoha jiných velryb. S výjimkou příbřežního rybolovu malých rozměrů v Indonésii jsou vorvani chráněni prakticky celosvětově. Rybáři neloví hlubokomořské tvory, kteří jsou potravou vorvaňů a hluboké moře je pravděpodobně mnohem odolnější k znečištění než vrstvy u hladiny.

Zotavení z dlouhých velrybářských let je přesto pomalý proces, přinejmenším v Jižním pacifiku, kde je množství samců schopných rozmnožování příliš malé.

Fotky běluh

22. září 2011 v 19:50 | Delfa35

Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek

Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek

Vorvaň obrovský

20. září 2011 v 19:47 | Delfa35
Vorvaň, též vorvaň obrovský, tuponosý nebo tupočelý (Physeter catodon, macrocephalus, orthodon nebo australasianus) je největší z ozubených velryb a věří se, že jde o vůbec největší ozubené zvíře na světě, jaké kdy žilo - největší doložený jedinec pravděpodobně dosahoval až 28 metrů délky a váhy 150 tun. Anglický název Sperm Whale souvisí s mléčně bílou substancí spermacet nacházející se v její hlavě a původně zaměněnou se spermatem. Obrovská hlava vorvaně, jeho charakteristický tvar a v neposlední řadě ústřední role v románu Hermana Melvilla Bílá velryba‎, vedla mnoho lidí k tomu, že jej líčili jako archetyp velryby. Částečně díky Melvillovi je vorvaň obecně spojován s napůl mýtickým Leviatanem z biblických příběhů.

Sviňucha obecná

17. září 2011 v 19:47 | Delfa35
Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) je šedobílý savec z řádu kytovců, které se po většinu života zdržuje poblíž pobřeží nebo v mělkých vodách. Někdy vyplouvá do ústí řek a do přístavů. Přestože sviňuchy obývají rozlehlý areál, málokdy je spatříte, protože nad vodu vyskakují jen vzácně. Sviňuchy dosahují délky až 1,9 m. Rozšíření: Severní vody celého světa. Jeden druh tohoto savce má po celém světě méně než 500 jedinců. Je velmi podobná delfínům a chová se tak, ale je méně chytrá. Spolu s delfínem skákavým, kulohlavcem černým a kulohlavcem Sieboldovým je lovena obyvateli Faerských ostrovů při tradičním lovu grindadráp.

Kladivouni

15. září 2011 v 19:52 | Delfa35
REVOLUCE? Žraločice se dokáží už rozmnožovat bez pohlavního styku

Plískavice běloboká

14. září 2011 v 19:45 | Delfa35
Česky : Plískavice běloboká
Latinsky : Lagenorhynchus acutus
Délka : 1,9 až 3 m
Hmotnost : 300 kg
Potrava : Kytovec se převážně živý sledi a treskami, nepohrdne ovšem žádnou rybou, jenž se vyskytuje v tamních pobřežních vodách.
Výskyt : Plískavice běloboká se vyskytuje v severním atlantickém oceánu včetně vod kolem Grónska a Špicberků. Nejčastěji tohoto kytovce najdeme v okolí norských vod.
Popis : Kytovec vzhledově připomíná delfína ovšem jisté rozdílnosti při bližsím prozkoumání najdeme. Na zadní části hřbetu má Plískavice běloboká značně viditelné hrboly. Hlavu má zbarvenou do tmavě modré téměř černé, horní čelist značně přesahuje dolní. V každé polovině čelisti je 30 - 40 zubů. Podél boku Plískavice se táhne dlouhá bíla skvrna, výborně tak kontrastuje ostatním částem těla, které jsou v odstínech modré. Od očí se táhne úzký tmavý pás k prsním ploutvým. Lagenorhynchus acutus čím je starší tím se utužují některé barvy a jsou pak o něco málo tmavší, než při narození.

Plískavice běloboká se rozmnožuje v létě, kdy táhne s ostatními na jih. Doba březosti trvá 10 měsíců. Po narození mláděte je mládě kojeno po dobu jednoho roku.

Třídy medúz

10. září 2011 v 19:38 | Delfa35

Čtyřhranky
Jed některých druhů může být smrtelně nebezpečný i pro člověka.
Vyskytují se v tropických oblastech, nejčastěji v Indickém oceánu nebo v západní části Pacifiku.
Dosahují velikosti 15-25 cm na výšku a bývají nevýrazně zbarvené. V průřezu jsou medúzy téměř čtyřhranné, což jim dalo latinský i český název. Z každého ze čtyř rohů vystupují z plátků chapadla. Dále mívají smyslové (zrakové a rovnovážné) orgány - rhopalia. Její "štípnutí" je schopno člověka usmrtit do 3 minut.
Medúzovci
Tělo je tvořeno z 97% vodou.
Zvon má dvě části - spodní, vydutou stranu, na které se nachází chapadla a pohlavní orgány a svrchní, vypouklou stranu.

Stručně o medúzách

9. září 2011 v 19:38 | Delfa35
Žijí v teplých tropických mořích a jsouto jedni z nejčarovnějších živočichů. Patří do skupiny
žahavců (patří sem i korály a polypovci).
Mají různý tvar, nejen zvonovité, ale i zploštělé (nahoře jen mírně vypuklé a dole jen málo vyduté). Ústa jsou umístěna v spodní části. Trávicí dutina se skládá z láčky a paprsčitě umístěných kanálků, které směřují ven. Na okraji disku jsou smyslové orgány a chapadla.
Největší medúza je medúza vlasatá žijící v severním Atlantiku. Měří v průměru až 2 metry a její ramena
mohou dorůst do délky 37 metrů.